|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky
Tesař, Tomáš ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
V naší práci se věnujeme klíčové otázce Patočkova myšlení - péči o duši. Ta představuje v Patočkových textech rozdíl mezi životem naivním, založeným na nekriticky přijatých míněních a praktických rozhodnutích, a životem založeným na kritickém přezkoumávání. Tato dichotomie mezi dvěma "způsoby života" tvoří podle našeho názoru jakousi interpretační páteř Patočkových výkladů Sókrata a Platóna v poválečných přednáškách z antické filosofie, při diskusích o metafyzice v Negativním platonismu, vzniku dějinnosti člověka v Kacířských esejích o filosofii dějin nebo diskusích o Evropě v přednáškovém cyklu Platón a Evropa. Vlastním filosofem této péče o duši je v Patočkových textech Sókratés. U Sókrata se poprvé duše objevuje jako "nejvlastnější podstata člověka", o kterou je nutno pečovat. S touto myšlenkou pak Patočka přistupuje k interpretaci dalších dvou filosofů řecké filosofie, Platóna a Aristotela, jakož i k významným obdobím evropských duchovních dějin - křesťanství, renesanci a osvícenství, která představují svého druhu osvojení a zároveň odpadání od Sókratova objevu péče o duši. Tak se počínaje renesancí a zejména v době osvícenství rodí nový "duchovní" styl "péče o svět", jenž podle Patočky ústí do takového porozumění bytí, které znamená asi definitivní opuštění Sókratova objevu péče o duši a které ohrožuje...
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka
Čechová, Tereza ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
NÁZEV: Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka AUTOR: Tereza Čechová KATEDRA: Obecná antropologie VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jakub Marek, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka, se zabývá faustovskou tématikou a její rolí v jednotlivých dílech uvedených filozofů. V diplomové práci je stručně obsažen vznik a vývoj faustovského mýtu, jeho nejznámější literární zpracování, i jeho podoba na českém území. Stěžejní kapitoly práce pak tvoří ty, jež jsou zaměřené na takové texty uvedených myslitelů, které se zaobírají právě faustovskou tématikou. Výsledné analýzy a komparace jsou přínosem v oblasti vyobrazení a uspořádání úlohy faustovského mýtu v české filozofii, a to především z důvodu odlišných přístupů, cílů i metod bádání, které ve svých pracech F. T. Bratránek, T. G. Masaryk a Jan Patočka využívají. KLÍČOVÁ SLOVA: Faust, mýtus, smlouva s ďáblem, Goethe, česká filozofie, filozofie dějin, Jan Patočka, F. T. Bratránek, T. G. Masaryk
|
|
|
Komentář k Patočkovým přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha
Vičanová, Gabriela ; Vrabec, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je podat ucelený komentář k Patočkovo nevydaným přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha, které pronesl na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v letním semestru 1949. Přednášky nebyly dokončeny a ve výkladu Fenomenologie ducha se tak zastavují před oddílem Moralita. Patočka je zde značně inspirován svéráznou hegelovskou interpretací v Inroduction à la lecture de Hegel (1947) od Alexandra Kojèva a uměřenějším spisem od Jeana Hyppolita Genese et structure de la Phénoménologie de l'esprit de Hegel (1946). V práci je nacházena vlastní Patočkova interpretační pozice a sledován vliv obou francouzských myslitelů. Patočka Fenomenologii ducha zajišťuje široký kontext a ukazuje její genezi. Po vzoru Kojèva se jeho interpretace pohybuje v perspektivě antropologické a za jádro Hegelovy filosofie považuje dialektiku pána a raba.
|
|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Interpretation of Comenius by Jan Patočka in the context of his philosophy of history
Schifferová, Věra
Patočka´s interest in Comenius was motivated by his interest in the philosophy of history. The chapter demonstrates Patočka´s concern with Comenius which resultated from Patočka´s focus on the turn from the Christian man to the man without Christiantiy as well as from his interest in the crisis of the modern man. For Patočka, the spiritual transformation, which is the main of civilisation difficulties of the modern humanity lies in replacing one´s “open soul” with a soul that´s “closed”. Patočka approaches Comenius as a thinker who´s difference from the main ideational trend of the modern age might be enormously inspirational in searching for a new spiritual path, whithout which our current humanity has no chance of leading itself out of the crisis that was brought on it by scinetific and technical civilisation; attention is drawn to the issue “pedagogy of the turn” towards the openness in the Post-European period.
|
|
|
Filozofie výchovy, teorie a skutečnost
Šťastný, Jiří ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce Filozofie výchovy, teorie a skutečnost je zaměřena na krátký historický vývoj výchovných ideálů, stanovení potřebných ctností vychovaného člověka, a následné porovnání zjištěných ctností s aktuální vzdělávací politikou ČR. Po provedení srovnání se vzdělávacími dokumenty na národní úrovni bylo zjištěno, že některé potřebné ctnosti v těchto dokumentech obsaženy nejsou.
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.